Abstract
Období pozdního glaciálu a spodního holocénu (~16 - 8 tis. let před současností) se vyznačuje sérií víceméně globálních klimatických oscilací, které měly zásadní vliv na vývoj terestrického prostředí - způsobily rozsáhlé změny ve vývoji vegetace a akcelerovaly řadu abiotických procesů (chemické a fyzikální zvětrávání, erozně-sedimentační dynamika, hydrologické změny atd). Ideálním archívem těchto změn jsou jezerní sedimenty.
Vzhledem k tomu, že Český masív je na kvartérní limnické sedimenty dosti chudý, byly znalosti o průběhu těchto klimatických změn z našeho území doposud značně omezené. Multioborový výzkum jezer objevených v sv. části Třeboňské pánve se snaží tuto mezeru zaplnit.
Pomocí sedimentologických, geochemických a magneto-mineralogických analýz až 10 m mocného jezerního sedimentu z několika jezerních pánví byla rekonstruována dynamika erozně-sedimentačních procesů v oblasti. Korelace výsledků s palynologickými daty a izotopickou škálou grónských ledovců naznačila, že změny v intenzitě těchto procesů jsou způsobeny klimatickými oscilacemi, a že lze získané křivky využít jako poměrně robustní klimatostratigrafický nástroj.
Tato úvaha je podpořena výsledky radiokarbonového datování. Ve spodně holocenní části jezerního záznamu se podařilo pomocí palynologických a instrumentálních analýz zachytit období zvýšeného lidského impaktu, které by mohlo korespondovat s mezolitickým osídlením, prokázaným povrchovými sběry a archeologickým výzkumem v okolí zkoumaných jezer.