Abstrakt
Onemocnění štítné žlázy je časté a postihuje především ženy. Mimo plně rozvinuté formy porušené funkce je nutné věnovat pozornosti i formám subklinický.
Od roku 1984, kdy byla zavedena dostatečně citlivá metoda stanovení hodnoty thyreostimulačního hormonu (TSH) schopná rozeznat rozdíl mezi normální a nízkou koncentrací, stala se diagnostika thyreoidálních onemocnění snadným lékařským postupem. U osob s hyperfuinkcí je koncentrace TSH téměř nedekovatelná a u osob s hypothyreózou je zvýšená.
Variace v prevalenci funkčních thyreoidálních chorob lze vysvětlit především rozdílností toho, co se považuje za normální rozmezí pro TSH i pro periferní hormony (thyroxin a trijodthyronin). Ve skupině sob se zvýšeným rizikem (tj. u žen, u osob s pozitivní rodinnou anamnézou autoimunitních a/nebo thyreoidálních onemocnění) dosahuje prevalence chorob štítné žlázy nejméně 10%.
Na několika případech demonstrujeme nezbytnost spolupráce mezi endokrinology a ostatními specialisty - kardiology, osteology, onkology. Zvláštní pozornost je nutné věnovat pacientům čekajícím na transplantaci orgánu a osobám léčeným monoklonálními protilátkami.