Abstrakt
Konferenční příspěvek na X. doktorandské konferenci pořádané Ústavem filmu a audiovizuální kultury FF MU v Brně ve dnech 26. a 27. května 2016. Anotace: Příspěvek představí hlavní východisko a některá dílčí témata disertační práce pracovně nazvané Intimní prostor v českém filmu 2. poloviny 50. let.
Záměrem této práce je nahlédnout vybraný úsek české kinematografie skrze uspořádání fikčního prostoru, které se nějak vyrovnává se soukromím současného člověka. Druhá polovina padesátých let je při tom spíše odrazovým, nikoli finálním časovým ohraničením výzkumu.
Byla to etapa, v níž se právě ve vztahu filmu k soukromí (jakožto prostoru i jakožto tématu) objevily tendence chápané jako obrat i jistá revize předchozího "budovatelského" období, kdy státní filmová dramaturgie vše privátní a intimní spíše redukovala a upozaďovala. V prezentaci bude na konkrétních příkladech naznačeno, co a jakými způsoby se o tomto předpokládaném revizionismu dozvídáme při analýze jednotlivých snímků a z jejich scenáristické geneze.
Jako modelové případy pro sledování "přesunu" filmových postav a jejich jednání z kolektivně sdíleného (například pracovního) prostředí do soukromí poslouží filmy jako Roztržka (1956) nebo Tam na konečné (1957). Mimo filmy samotné je zásadním materiálem i jejich dobová propagace a recepce, jež otevírají širší kulturní, mediální a společenské rámce.
Disertační projekt se doposud zaměřuje na hrané filmy, ale předmětem úvah je i přesah do nonfikční kinematografie a vztažení k různým odvětvím populární kultury (počátkům české televizní tvorby atd.).