V článku jsou shrnuty nálezy z doby laténské a doby římské pocházející z archeologických výzkumů J. A.
Jíry z let 1897-1898, provedených na severozápadním okraji Prahy ve dnešních městských čtvrtích Bubeneč a Dejvice. V úvodních kapitolách je načrtnut význam této archeologicky velmi bohaté části Prahy a nachází se zde také podrobnosti k archivnímu materiálu a vlastním terénním akcím.
Dochované nálezy představují vlivem vícero faktorů pouze torzo toho, co bylo v 19. století výzkumem nalezeno. Přesto je to jeden z nejpočetnějších sídlištních so uborů z této éry archeologie.
Terénní dokumentace je na velmi dobré úrovni a lze tak díky ní sestavit i orientační celkový plán výzkumu. Spektrum dochovaných kovových a kostěných nálezů je více méně typické pro své nálezové prostředí, to samé platí i o keramice.
Výjimku představují dva zlomky tzv. římsko-provinciální užitkové keramiky a dva fragmenty z reliéfní terry sigillaty. Spolu s nálezy charakteru przeworské kultury ukazují na širší spektrum kontaktů obyvatel tohoto místa v době římské, především v období 2.-3. století n. l.
Nálezů exogenního charakteru pochází z těchto pražských čtvrtí ostatně více. Již několikrát se v literatuře objevily domněnky, že celý tento areál tvořil díky své výhodné poloze na Vltavě důležité středisko.
Tuto hypotézu podporuje pestrost výrobních objektů, zmíněné neobvyklé nálezy i celá řada dokladů přítomnosti společenské elity, prezentovaná ve starší době železné a především na počátku doby římské bohatě vybavenými "knížecími" hroby. Výzkum J.
A. Jíry z let 1897-1898 vždy představoval důležitou etapu objevování této neobvyklé lokality a díky předkládané studii je poprvé odborně publikována jeho artefaktuální část.