Abstrakt
Přednáška o memetice a jejím možném využití v dějinách umění. Memetika je aplikace evolučního modelu na kulturu.
Dlouhodobě se ale potýká s odmítavým postojem ze strany humanistů. Přednáška se snaží ukázat, že memetiku není třeba přijímat jako vše vysvětlující vědeckou teorii, ale že může být inspirující coby metafora.
Předně je tento přístup možný, protože jej už uplatňují přírodní vědy ve vztahu k dějinám umění. Architektura slouží jako přirovnání například v evoluční teorii S.
J. Goulda.
Pokud biologie využívá ve svých debatách dějiny umění jako analogii, není důvod, proč by to nemohlo být naopak. Teorie podobné memetice již také vyslovili někteří historici umění.
Příkladem je teorie W. J.
T. Mitchella pracující s metaforou živých obrazů.
Mitchell rovněž vytváří několik dalších biologických analogií. Memetika by mohla poskytnout dějinám umění novou perspektivu, která historikům umění umožní klást odlišný typ otázek a soustředit se více na samotná díla.