Příspěvek se zabývá produkcí i percepcí psané češtiny u českých neslyšících, zvláštní pozornost je věnována frazeologii. V příkladech a praktických ukázkách se zaměřuje na (1) porozumění české frazeologii a výskyt české frazeologie v psaných projevech českých neslyšících, (2) možné interference z českého znakového jazyka.
Autorka se zamýšlí i nad otázkou "existence" frazeologie v českém znakovém jazyce (i ve znakových jazycích obecně).