Kvantitativní jazykověda je již dlouho uznávanou disciplínou, která se těší velké vážnosti zvláště dnes, kdy jsou k dispozici mocné nástroje elektronického zpracování jazykového materiálu a objemné textové korpusy. Zvláštní je, že se jejích metod takřka nepoužívá na popis staré čínštiny a při zkoumání staročínského písemnictví, na něž nabízí neotřelé pohledy i řešení tam, kde klasické přístupy selhávají.
I ty nejzákladnější možnosti přitom odhalují důležité, zajímavé a jinými způsoby těžko určitelné vlastnosti tohoto jazyka i literatury, která je jím psaná. Článek je pokusem o to, poukázat na nebývalé možnosti byť i poměrně elementární lexikální statistiky na tomto poli.