Jedním z nejzajímavějších jevů pozdního středověku v tamilské literatuře byl vznik celé řady žánrů, v nichž se poprvé objevily zcela nové typy literárních postav z řad nižších kast a minorit. Mezi tyto žánry se řadí i kuravaňdži, jehož protagonisty jsou příslušníci kmene Kuravů.
Ve svém příspěvku prozkoumám, jaké etnografické informace lze z kuravaňdži vyčíst a zda by bylo možné využít je pro určení toho, kdo byl předobrazem božského kmene Kuravů.