Srovnání dlouhodobých výsledků léčby v závislosti na kumulativní dávce IFN-β1a podávaného subkutánně v různých skupinách pacientů s roztroušenou sklerózou: analýza studie PRISMS-15
Abstrakt
Analýza recentních dat dlouhodobé léčby interferonem-β1a u pacientů s relabující- remitující roztroušenou sklerózou ukazuje řadu důležitých skutečností. Časná léčba je spojena s lepšími klinickými výsledky a příznivější prognózou. Vyšší kumulativní dávka snižuje průměrný roční počet relapsů, zpomaluje progresi potvrzené tříměsíční invalidity a prodlužuje přechod do sekundárně progresivní fáze onemocnění.
Při zahajování léčby je možné řídit se některými prognostickými ukazateli. Léčba interferonem-β1a zvyšuje podíl pacientů bez klinických příznaků a se stacionárním nálezem na magnetické rezonanci (no evidence of disease activity).
Retrospektivní údaje svědčí pro dobrou stabilizaci onemocnění i ve srovnání s léčbou dimethyl fumarátem a teriflunomidem.