Tento příspěvek zkoumá koncept národního verše, vliv vlastního mateřského jazyka a kultury na pohled vědců na veršový systém. Zamýšlí se - na příkladu veršových teorií pražského strukturalismu - nad obecnými kategoriemi, které často více než o obecném stavu věcí prozrazují leccos o domácí kultuře a "domácím myšlení" autora.