Disertační práce zpracovává tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného, které vznikly v souvislosti s trestným činem (tzv. adhezní řízení). Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení.
Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Základním východiskem předložené práce je platná právní úprava obsažená v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád.
Nejen však ta. Disertační práce obsahuje též komparativní analýzu právní úpravy adhezního řízení z hlediska německého a švýcarského právního řádu.
V návaznosti na analýzu adhezního řízení de lege lata, jakož i srovnání se zahraničními vzory jsou uvedeny náměty ke zlepšení právní úpravy, které by mohly být použity při plánované rekodifikaci českého trestního práva procesního.