Příspěvek zaměřuje pozornost na situace, kdy partneři - cizinci (občané třetích zemí) spolu žijí, vychovávají své děti, avšak s cílem získat povolení k pobytu záměrně své rodinné vztahy zkreslují. Ve vztahu k jejich společnému dítěti nechají určit otcovství souhlasným prohlášením jinou osobu - státním občanem ČR či jiného členského státu EU.
Biologický otec, který plní svou funkci a úlohu fakticky (je rovněž rodičem - otcem sociálním), nemá záměrně, z důvodů státoobčanských, postavení otce z hlediska práva.