Ovlivnění funkce sluchové dráhy u pacientů s vestibulárním schwannomem léčených Leksellovým gama nožem
Abstrakt
Cíl: Analyzovat prezervaci funkce sluchové dráhy tónovou audiometrií a BERA u pacientů s vestibulárním schwannomem před léčbou Leksellovým gama nožem a po ní. Soubor a metodika: 27 pacientů léčených v období 1999-2009.
Provedena tónová audiometrie, její vyhodnocení podle Gardner-Robertsona a BERA. Výsledky: Prezervace použitelného sluchu po radiochirurgii byla 50 % z celkového počtu pacientů se zachovaným použitelným sluchem před léčbou.
Průměrná doba sledování šest roků. Před léčbou mělo použitelný sluch 67 %, patologickou BERA 93 % pacientů.
Zhoršení sluchu bylo statisticky významné na všech frekvencích (p = 0,05). Prodloužení latence vlny V na straně nádoru bylo statisticky významné na obou hladinách 80/ 90 dB u 89 %, vlny III u 81 % a vlny I u 48 % pacientů (p = 0,001).
Patologický stranový rozdíl intervalu I-V jsme zachytili u 85 % pacientů (p = 0,001) a intervalu III-V u 74 % pacientů (p = 0,01). Po radiochirurgii došlo k statisticky významné změně BERA na obou sledovaných hladinách 80/ 90 dB pouze u vlny V (p = 0,05).
Závěr: V současnosti se jeví BERA jako vysoce spolehlivá skríningová diagnostická metoda. Její spolehlivost 93 % převyšuje spolehlivost vestibulárních testů.
Při hodnocení BERA je nejdůležitější komplexní posouzení všech sledovaných parametrů. Pomocí BERA i tónové audiometrie lze vysledovat ovlivnění funkce sluchové dráhy u všech stadií vestibulárního schwannomu před radiochirurgií.
V monitoringu otoneurologického profilu u pacientů s vestibulárním schwannomem léčených radiochirurgicky je kontrolní vyšetření tónovou audiometrií statisticky významné a dobře hodnotí prezervaci funkce sluchové dráhy po léčbě, ale také prokazuje signifikantně a statisticky významně ztrátu užitečného sluchu. Naproti tomu po radiochirurgii se BERA záznam, kromě latence vlny V, zásadně statisticky nemění.