Abstrakt
Textu analyzuje tzv. politiky nulové tolerance ve městě Litvínově a Duchcově - sleduje východiska těchto politik a její konkrétní podoby s cílem odpovědět na otázku zda představují funkční manuál pro řešení dlouhodobě se zhoršující sociální a bezpečnostní situace a problémů v soužití místních obyvatel. Politiky nulové tolerance jsou pro lokální politiky velmi lákavé, vzhledem k tomu, že nabízejí viditelná řešení a jednoduchá pojmenování příčin, které souzní s široce rozšířenými (protiromskými) stereotypy - komplexní problémy, s nimiž se jednotlivá města potýkají, jsou v rámci nulové tolerance převedeny na jedinou skupinu tzv. nepřizpůsobivých.
Nulová tolerance ovšem nedává městu vyšší kontrolu nad procesy, které charakter problémů utvářejí, ani nad pohybem obyvatel. Se zavedení politik nulové tolerance se nepodařilo zbrzdit proces koncentrace sociálně slabých v lokalitě, naopak dochází k jeho akceleraci.
Vytváření negativního obrazu jedné skupiny zpětně legitimizuje represivní opatření a přispívá ke zhoršení vzájemných vztahů.