Text se zaměřuje na otázku utváření finančních motivací k přijetí nízko-hodnoceného zaměstnání. Vychází z kvalitativního výzkumu postaveného na rozhovorech s osobami, které se pohybují mezi systémem sociální pomoci a nízko-hodnocenými zaměstnáními, a s administrátory dávkových systémů a srovnává jejich zkušenost s tím jak je popisována v modelech finanční motivace k zaměstnání, použitých v předcházející studii.
Text poukazuje na zásadní dopady proměny trhu práce na situaci nízko-příjmových domácností. Pro řadu z nich proti sobě často nestojí volba mezi přijetím zaměstnání a setrváním v systému dávek.
Dostupné práce jsou často dočasné a nejisté. Stálá práce buď není dostupná, nebo se kvůli velmi nízké mzdě a vedlejším nákladům nepřináší výraznou změnu finanční situace domácnosti a tedy neumožňuje vystoupení z koloběhu nízkých příjmů a opakující se ekonomické závislosti na podpoře ve formě dávek.
Zcela specifická je pak situace nízko příjmových domácností. Výzkum se dále věnuje otázkám dostupnosti informací nebo pocitu stigmatizace spojeným s vyplácením sociálních dávek.
V závěrečné části textu jsou zpracována doporučení.