Abstrakt
Glucagon-like peptide-1 (GLP-1) je peptidový hormon ze skupiny inkretinů. Mezi jeho hlavní účinky na fyziologické pochody se řadí posílení glukózo-dependentní inzulinové sekrece, v experimentu zjištěné proliferační a antiapoptotické působení v β-buňkách Langerhansových ostrůvků, dále pak zpomalení motility v gastrointestinálním traktu a snížení chuti k jídlu.
Místem produkce GLP-1 jsou specializované střevní enteroendokrinní L-buňky, jež jsou hojně zastoupeny v oblasti terminálního ilea a v orálních úsecích tlustého střeva. Hlavním stimulem pro tvorbu a sekreci GLP-1 jsou živiny obsažené v chymu, zejména sacharidy a lipidy.
Dále se v regulaci uplatňují nap ř. peptony, některé aminokyseliny (glutamin, aminokyseliny s rozvětveným řetězcem) či žlučové kyseliny. Membrána a cytoplazma L-buněk jsou vybaveny mnoha specifickými proteiny, jež umožňují zaznamenat přítomnost těchto látek v lumen GIT a následně spustit proces uvolnění GLP-1 do krevní cirkulace.
Popsaná zjištění vedla k myšlence využít inkretinový systém v terapii diabetes mellitus - hovoříme o tzv. na inkretinech založené léčbě DM. V současné době se v praxi uplatňují jednak analoga GLP-1 rezistentní k degradaci enzymem dipeptidylpeptidáza-4 (DPP IV), jednak inhibitory DPP IV.