Interferony-Beta (IFNBeta) patří mezi léky první volby v terapii roztroušené sklerózy. Myxovirus resistance protein A (MxA) je považován za marker účinnosti IFNBeta.
Odpovídavost na léčbu IFNBeta může být snížena přítomností neutralizačních protilátek (NAbs). Soubor a metodika: Ve skupině pacientů zahajujících léčbu IFNBeta jsme po dobu 24 měsíců prospektivně sledovali výskyt NAbs a expresi mRNA MxA. mRNA MxA byla vyšetřována real-time PCR každé tři měsíce, při opakovaném poklesu následoval MxA indukční test.
NAbs byly stanovovány každých šest měsíců pomocí metody cytopatického efektu. Pacienti byli pravidelně sledováni klinicky i pomocí MR.
Výsledky: Do sledování bylo zařazeno 119 pacientů, z nichž 99 jej dokončilo. Pozitivita NAbs se objevila u 17 pacientů, nejčastěji v měsíci 12 a 18, u 10 pacientů (10 %) zůstala trvale.
Při NAbs v titru 20-100 TRU/ml kleslo MxA pod cut-off v 85 % případů, při titru > 100 TRU/ml ve 100 %. Opakovaný pokles MxA pod cut-off jsme zaznamenali u 19 (19 %) pacientů - u všech pacientů s trvalou NAbs pozitivitou (10 pacientů), u některých s přechodnou pozitivitou NAbs (u třech z pěti takových pacientů) a také u šesti pacientů bez NAbs.
MxA indukční test byl nedostatečný u všech pacientů s trvalou NAbs pozitivitou. Nedostatečný byl navíc i u dvou pacientů s poklesem MxA bez NAbs.
Pokles MxA předcházel obecně vzniku NAbs ve 40 % případů. Závěr: MxA se stává hlavním laboratorním ukazatelem účinnosti IFNBeta, neboť zachytí pacienty s podezřením na ztrátu účinnosti IFNBeta i v případech, kdy NAbs nevznikají.
K ověření reaktivity na IFNBeta je nezbytné doplnit MxA indukční test.