Výzkumný problém práce je trend odklonu pacientů od vědecké medicíny v České republice. Cílem práce je reflektovat vývoj postavení homeopatie v ČR od roku 1989 po současnost a zjistit příčiny a faktory, kvůli kterým pacienti upřednostňují léčbu pomocí homeopatie namísto praxe vědecké medicíny.
K realizaci výzkumu byly pouţity metody (1) kritické diskurzivní analýzy (3) institucionální analýzy a (3) polostrukturovaného rozhovoru. Zjištění: Homeopatie byla v ČR mezi lety 1991-1996 tolerována Českou lékařskou společností JEP.
Celosvětově realizované výzkumy homeopatie vedly postupně v jejich souhrnném hodnocení ke zjištěním neefektivnosti homeopatik. V posledních 5 aţ 10 letech se setkáváme s výrazně kritickým odborným, a mediálním diskurzem na národní (ČLS JEP, Sisyfos), a na mezinárodní úrovni (NHMRC, FDA). Část pacientů homeopatii a další alternativní způsoby péče vyuţívá z důvodu nedůvěry v současnou praxi vědecké medicíny, která je způsobovaná její komercionalizací, nespokojeností s přístupem lékaře, nespokojeností s metodami a praxí vědecké medicíny, jejími výsledky a absencí celostního přístupu.
Kritický postoj k praktickému provozování vědecké medicíny v uvedeném kontextu zastává také část lékařů. Uvedené trendy jsou váţnou výzvou k jejich hlubšímu porozumění - jde o narušení vývoje jednání četných lékařů ve vztahu k jejich pacientům v kombinaci se znepokojujícím vznikem substituce zdravotní péče cestami alternativních forem, které se však neubírají cestou vědecky podloţeného vývoje.