Abstrakt
Mitochondrie jsou částečně autonomní organely s vlastní DNA a proteosyntetickým aparátem. Našim buňkám umožňují využívat významné metabolické dráhy včetně dýchacího řetězce, Krebsova cyklu či beta-oxidace mastných kyselin.
Mnoho skupin běžně používaných léčiv do mitochondriální funkce zasahuje, obvykle negativně, což může vést k rozvoji různých nežádoucích účinků, jako je oto- či nefrotoxicita, myelosuprese nebo laktátová acidóza. Jejich riziko a konkrétní projevy závisí na přítomnosti specifických mutací v mitochondriálním i nukleárním genomu pacienta.
Právě genetická analýza může v blízké budoucnosti umožnit alespoň části nežádoucích účinků předcházet.