Cílem dizertační práce je komplexní pohled na problematiku rodin a domácností se zaměřením na metodologické aspekty hodnocení jejího vývoje. První část práce je zaměřena čistě metodologicky a představuje detailně metodická specifika sčítání lidu jakožto nejdůležitějšího zdroje dat o domácnostech, které umožňuje v českých podmínkách sledování formování domácností během více než posledního půlstoletí.
Přes snahu o zachování časových řad si nové technologie a způsoby zpracování a sběru dat vyžádaly změnu konceptu domácností v posledním sčítání lidu 2011. Poprvé byly domácnosti odvozovány pouze automatizovaně, pomocí předem nadefinovaného algoritmu, jehož konstrukci navrhla autorka této práce, kde jej rovněž publikuje.
Součástí práce jsou také analytické kapitoly popisující jak dlouhodobý vývoj a strukturu rodin a domácností v České republice, tak využívají nových maximálně porovnatelných datových zdrojů k analýze mezinárodní trendů na evropské úrovni. Samostatnou kapitolu představuje prognóza vývoje struktury domácností do roku 2040, která využívá upravenou metodu hlav domácnosti a odhaduje pokračující zvyšování podílu domácností jednotlivců a bezdětných párů jakožto důsledku demografického stárnutí populace a změny životního stylu české populace.
Stěžejní část práce, propojující oblast metodiky s analýzou dat, představuje kapitola hodnotící strukturu domácností v posledním sčítání lidu z hlediska kvality dat a možných vlivů na publikované výsledky. Jako nejvýznamnější faktor, který nejvíce ovlivňuje strukturu domácností je samotný sběr dat, na jehož kvalitním provedením závisí výsledky o struktuře domácností.
V menší míře je struktura domácností ovlivněna také použitými metodickými koncepty. Hlavní vliv na proměnu skladby domácností má však demografické chování a zejména stárnutí populace, které se bude i nadále podílet na formování struktury rodin a domácností.