Příspěvek zkoumá otázku vztahu práce a díla u Levinase, v souvislosti s pojetím jednání u Arendtové a marxistickou koncepcí práce. V pasážích Totality a nekonečna věnovaných pojmu díla Levinas v hrubých rysech reprodukuje marxistickou dichotomii tvorba / sebetvorba: na jedné straně je tu nárok jednoty práce a výrazu, na druhé straně pak odcizená práce, kde je tato jednota porušena, kde jsou díla zbožím a kde jsou dělníci zneuctěni, ba vykořisťováni. Čtenář těchto stránek se přitom nevyhne otázce, jaký je pravý původ porušení tohoto podstatného pouta člověka se sebou samým a jak přesně se tato ruptura uskutečňuje.