V současné literatuře je pro hodnocení inkorporace syntetických či biologických štěpů, tkáňových nosičů a sítěk používáno u zvířecích modelů několik histologických metod. Vlastní vyhojení těchto materiálů do jizvy a jejich rozhraní s biologickou tkání příjemce přímo souvisí s mechanickou spolehlivostí jizvy, jak bylo potvrzeno u prasete (Majercik, a další, 2006; Jenkins, a další, 2010).
Na Ústav histologie a embryologie LF UK bylo dodáno 14 vzorků břišní stěny fixovaných ve formolu (Prolene - 6 ks a Kompozit 8 ks). U vzorků se síťkou Kompozit bylo v místě incize nižší zánětlivé opouzdření stehů a zbylého materiálu síťky nežli u vzorků se síťkou Prolene.
Rovněž kolagen typu I byl u vzorků se síťkou Kompozit rovnoměrněji rozložen v hojící se incizi a byl méně prostoupen tukovým vazivem nežli u vzorků se síťkou Prolene, přestože tento rozdíl nebyl kvantitativně významný.