Abstrakt
V současnosti jsou nejčastěji používaným technickým řešením čerpání krve při mimotělní cirkulaci během kardiochirurgických operací a u podpor typu ECMO (mimotělní membránová oxygenace), rotační válečkové nebo centrifugální čerpadlo. Centrifugální pumpa je pro své přednosti používána především pro déle trvající mimotělní oběhy v kardiochirurgii a při podpoře srdce a/nebo plic.
Dosud v literatuře chybí přesvědčivé vědecké důkazy, které by jasně podpořily její široké použití v běžné kardiochirurgii. Cílem naší práce bylo porovnat oba typy v současnosti používaných krevních čerpadel při použití u operace s delším trváním, navíc s hlubokou hypotermickou zástavou cirkulace.
Na skupině pacientů podstupující endarterektomii arteria pulmonalis jsme v randomizované klinické studii prokázali pozitivní vliv centrifugálního čerpadla na intenzitu časné pooperační zánětlivé reakce. U ostatních sledovaných klinických i laboratorních parametrů jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly mezi oběma čerpadly.
Na základě hypotézy, že významné změny teploty u výkonu v hluboké hypotermii mohou mít vliv na těsnící tlak manžety endotracheální kanyly, jsme zorganizovali randomizovanou klinickou studii porovnávající výskyt mikroaspirací u nemocných podstupujících tyto operace. Došli jsme k závěru, že prevencí jak zatékání obsahu hypofaryngu do dýchacích cest, tak ischemie stěny trachey je nastavení optimálního tlaku manžety endotracheální kanyly a jeho monitoring během celé operace.
V další naší randomizované klinické práci jsme také prokázali pozitivní vliv aprotininu na intenzitu zánětlivé reakce ve spojení s mimotělním oběhem s hlubokou hypotermickou cirkulační zástavou a možnost predikce časných infekčních komplikací hodnotami prokalcitoninu a interleukinu-6.