Onkologická onemocnění jsou doprovázena závažnou malnutricí a změnami metabolismu lipidů včetně mastných kyselin (MK). Na riziku vzniku se podílí i kvantita a kvalita konzumovaného tuku.
Negativně působí konzumace nasycených MK a vícenenasycených MK řady n-6, vícenenasycené MK řady n-3 působí naopak protektivně. MK ovlivňují proliferaci tumoru, invazivitu, metastazování a zánětlivou reakci organizmu.
V nádorové buňkách je aktivována lipogeneza de novo, lipolýza a ve zvýšené míře jsou vychytávány MK přijímané exogenně. Dochází ke zvýšené expresi proteinů účastnících se metabolismu MK jako jsou fatty acid binding protein 4 (FABP 4), CD36, acetyl-CoA karboxyláza, syntáza MK (fatty acid synthase, FAS), stearoyl-CoA desaturáza 1 (SCD-1).
Zvýšená aktivita těchto enzymů je spjata s horší prognózou nádorových onemocnění a jejich inhibice může být cílem terapie. MK jsou také prekurzory mnoha signálních látek, které mohou mít protumorigenní potenciál a které vycházejí z vícenenasycených MK řady n-6.
Patří mezi ně eikosanoidové deriváty arachidonové kyseliny (AA), prostangladiny a tromboxany řady 2, leukotrieny řady 4 a hydroxyeikosatetraenové kyseliny. Naopak zástupci vícenenasycených MK řady n-3 (LA, EPA, DHA) jsou přeměňováni působením cyklooygenázy a lipoxygenázy na protektivně působící prostanglandiny a tromboxany řady 3, resolviny, hydroperoxyeikosapentaenové kyseliny.
Nepříznivým stavem nádorových onemocnění je kachexie. Tento proces potlačují vícenenasycené MK řady n-3 inhibující proteasomy zodpovědné za katabolismus svalů.
Složení a vliv MK byl zkoumán u mnoha typů nádorů. U karcinomu pankreatu dochází k vzestupu nasycených a mononenasycených MK.
Vícenenasycené MK řady n-3 mají protektivní účinky u karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu, naopak u karcinomu pankreatu byl prokázán negativní vliv. Změněný metabolismus MK či samotné MK mohou být využity v terapii nádorů.
Uplatňují se látky inhibující enzymy či expresi proteinů zúčastněných v metabolismu lipidů.