Abstrakt
Příspěvek se zabývá svobodou náboženství jako jednoho ze základních lidských práv a její ochranou v českém právním řádu prostřednictvím předpisů trestního a přestupkového práva. Zdůrazňuje, že tato ochrana se týká individuální i kolektivní náboženské svobody.
Poukazuje na ústavněprávní zakotvení náboženské svobody v České republice a na ustanovení českého konfesního práva. Zmiňuje se o ochraně náboženství podle trestního zákona z roku 1852 a o pojmu blasfemie v některých cizích právních řádech a v církevním kanonickém právu.
Podrobněji se zabývá skutkovými podstatami trestných činů, které jsou stanoveny na ochranu náboženství výlučně nebo v souvislosti s dalšími lidskými právy v platném trestním zákoně z roku 2009, a přestupků podle zákona o přestupcích z roku 1990. V závěrečné části probírá ochranu zpovědního tajemství a práva obdobného zpovědnímu tajemství.