Cílem tohoto článku je kriticky zhodnotit následky porušení zákazu konfliktu zájmů, který je uložen členu statutárního orgánu právnické osoby jako jejímu zástupci novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Podstatou otázky je, nakolik se obecná úprava konfliktu zájmů při zastoupení obsažená v novém občanském zákoníku použije na konflikt zájmů vznikající mezi členem statutárního orgánu právnické osoby resp. obchodní korporace a právnickou osobou resp. obchodní korporací.
V praxi jde pak především o to, zda existence konfliktu zájmů je pouze vnitřní otázkou fungování právnické osoby bez následku na vztahy navenek, nebo může v určitých případech vyústit i v neplatnost právního jednání, které člen statutárního orgánu v zastoupení právnické osoby učiní.