Abstrakt
Niva Svratky, včetně lokalit Brno - Přízřenice a Modřice, je významná jak z geomorfologického tak z archeologického hlediska. Environmentální záznam v nivě je klíčovým zdrojem informací archeologického charakteru s neobyčejným interpretačním potenciálem.
Obvykle vysoké rychlosti sedimentace napomáhají zachování téměř či vůbec nepozměněných archeologických situací (organický materiál, pohřbené půdy a jejich horizonty). Na druhé straně je velmi obtížné takové lokality najít a dostatečně prostudovat.
Kromě technických obtíží práci často komplikují těžkosti spojené s interpretací takových záznamů a určením jejich chronologie. Zkoumaná lokalita byla dlouhodobě souvisle osídlena od pozdního neolitu do doby bronzové (cca 4500 - 1000 př. n. l.), což naznačuje, že po dobu asi 3500 let nebyla zaplavována.
Tento fakt se dá spíše vyložit jako důsledek omezeného přínosu aluviálních sedimentů než jako důsledek klimatických změn, které by vyústily ve snížení srážkových úhrnů po tak dlouhé období. Tmavá vrstva pohřbená pod zhruba dvěma metry aluviálních sedimentů byla popsána jako "dark soil/dark earth" a nese znaky vyluhování a intenzivního antropogenního impaktu; pravděpodobně se jedná o půdu typu černice.
Její vznik nejde vysvětlit splachy, vývojem půdy fluvizemního charakteru, ani koluviací. Litologií odpovídá půda podloží a vzhledem k absenci známek zaplavování, znakům dlouhodobého vývoje, charakteru přechodu do podloží se pravděpodobně jedná o půdu vzniklou in situ.
Znaky sídlení, zemědělských a pedogenních procesů byly potvrzeny celou řadou analytických metod. V roce 2016 byla lokalita rozšířena a kromě původu "tmavé vrstvy" jsme tak mohli přistoupit k rekonstrukci vývoje nivy prostřednictvím paleopůd.