Abstrakt
Glaukom je multifaktoriální onemocnění, při němž je jeden z rizikových faktorů - vysoký nitrooční tlak - příliš vysoký pro zajištění dostatečného průtoku krve terčem zrakového nervu, který je nutný pro zachování stálých zrakových funkcí. V současném pojetí etiopatogeneze glaukomu se poukazuje na poškození retinální gangliové buňky, nervových vláken a v poslední době je uváděn i vztah k centrálnímu nervovému systému.
V konečném důsledku dochází k ireverzibilnímu poškození zraku. Léčba glaukomu může být konzervativní (medikamentózní), laserová nebo chirurgická.
Výběr vhodné terapie se řídí typem glaukomu a stupněm postižení zraku, rizikovými faktory, přidruženými onemocněními pacienta a jeho věkem. V konzervativní léčbě glaukomu se uplatňují analoga prostaglandinů a prostamidy, beta-blokátory, inhibitory karboanhydrázy, α2-sympatomimetika, parasympatomimetika a hyperosmotické látky.
Hlavním cílem léčby glaukomu je zachovat adekvátní zrakové funkce a dobrou kvalitu života pacienta.