U jedinců po poškození míchy v důsledku pohybového omezení dochází k výraznému snížení objemu pravidelné pohybové aktivity, riziku různých sekundárních postižení i značné psychické zátěži. Negativní změny v životním stylu činí tuto skupinu vysoce náchylnou k rozvoji obezity, která má na kvalitu života jedince řadu dalších sekundárních negativních důsledků, ať již v rovině zdravotní, psychické či sociální.
U jedinců po transverzální míšní lézi (TML) se k běžným důsledkům obezity přidávají navíc komplikace specifi cké: zhor- šení sebeobsluhy, zvýšené riziko dekubitů, omezení možnosti používat některé pomůcky, přetížení ramenních kloubů aj. Cíle: Cílem práce bylo zjistit vliv půlročního intervenčního programu zaměřeného na pohybovou aktivitu a změ- nu stravovacích návyků na tělesné složení u vybrané skupiny osob po poškození míchy.