Text se pokouší popsat prediktory stoupající nedůvěryhodnosti českých novinářů u majoritní populace a současně hledá vysvětlení tohoto propadu důvěry, který souvisí zvláště s: (a) dlouhodobou hodnotovou asymetrií mezi politickými postoji voličů, kteří jsou nakloněni spíše levostředovým hodnotám, a žurnalistů, kteří jsou výrazně identifikováni se středopravicovými a liberálními hodnotami, (b) vnímáním žurnalistů pracujících v médiích hlavního proudu jako nástrojů moci, které nereprezentují v očích majoritní populace její zájmy, a (c) s neodpovědností, kterou připisují mediální konzumenti žurnalistům za jejich podíl na legitimizaci polistopadového transformačního procesu, respektive za sociální problémy, které části z nich tento proces přinesl.