Tento článek se zabývá obrazem politického systému první Československé republiky, resp. její ústavy v politickém diskurzu při projednávání Ústavy České republiky. Je založen na analýze záznamů z parlamentních jednání o ústavě z období června až prosince 1992 (příprava Ústavy ČR).
Za aktéry byli považováni politici s reálnou mocí ovlivnit podobu ústavního systému, tedy zejména členové obou komisí pro přípravu ústavy, dále ústavní experti a politické osobnosti s velkým neformálním vlivem jako Václav Havel.V článku si kladu tři základní výzkumné otázky: za prvé, jaký obraz první republiky byl v debatách o ústavě vytvářen? Za druhé, v jakém kontextu se první republika v diskuzích a argumentacích vyskytovala a nakonec, jakou roli tento obraz v diskurzu hrál. Ústava z roku 1920 a celkově prvorepublikový politický systém byl u většiny aktérů z celého politického spektra spojen s pojmy tradice, demokracie, suverenita, stabilita. Oproti tomu Senát byl zobrazován velmi kriticky a byl spojován s neefektivností, zbytečností a nákladností.
Prvorepublikový politický systém a Ústava 1920 byly při debatách o ústavě tématem, které nešlo pominout, muselo se v diskurzu objevit. Někteří mluvčí ji také nezobrazovali správně a málokdy hovořili o problematických aspektech fungování politického systému první republiky.
Nicméně vždy byla zmíněna jako určitý symbol, jehož význam byl mnohdy důležitější než skutečný obsah, protože mohl potvrzovat legitimitu mocenských vztahů a vyjadřovat identifikaci s danou politickou linií. Právě to, že si aktéři vybírali jen určité obrazy první republiky, a to převážně ty pozitivní, dokládá, že se snažili využít sílu symbolu první republiky.