Transplantace v rekonstrukční chirurgii se provádějí již více než 20 let, i když oficiálně se za začátek éry těchto výkonů považuje první úspěšná transplantace ruky v roce 1998. Původní název "Composite Tissue Transplantation" se nyní používá méně, více se užívá termín "Vascularized Composite Allotransplant", který lépe vystihuje podstatu výkonu.
Celkově bylo doposud provedeno p řibližně 180 těchto transplantací, přesný počet se dohledává jen velmi obtížně. Nejznámějšími transplantacemi z této skupiny jsou transplantace ruky a obličeje, ostatní jako transplantace břišní stěny, kloubů, kostí, trachey, laryngu, jazyka, penisu, dělohy apod. jsou méně časté a méně známé.
Jejich společným rysem je to, že neslouží k záchraně či prodloužení života, ale ke zlepšení jeho kvality. Kvalita života je hodnota, která se nedá objektivně měřit a názory na její důležitost se významně liší.
Proto je pro tyto výkony charakteristické stále nevyřešené etické dilema, jehož podstata spočívá v obhajitelnosti užívání imunosupresivní terapie s jejími závažnými riziky v případech, kdy výkon není nezbytně nutný k záchraně či zachování života.