Abstrakt
Výzkumy zaměřené na fenomén takzvaných nových médií a na široké spektrum dopadů, které se s ohledem na jeho existenci projevují jak v oblasti žurnalistiky či obecněji v oblasti produkce sdělení, jež jsou distribuována prostřednictvím médií, tak v širším celospolečenském kontextu, se musí vypořádávat s časovou neohraničeností aktuálních vývojových trendů médií zapříčiněnou tím, že vývin takzvaných nových médií stále není ukončen a čile probíhá. Tato situace nasvědčuje vzniku nejednotností při takových bádáních vedoucích až k následným prezentacím rozdílných či rozporuplných zjištění i závěrů a rozcházejícím se interpretacím či výkladům sledovaných jevů nebo znaků v širším oborovém i mezioborovém kontextu.
Jedním z důsledků je i nadužívání termínu mediální konvergence a tendence jeho prostřednictvím vysvětlovat co nejrozsáhlejší spektrum změn a posunů, za nimiž stojí právě takzvaná nová média. Cílem tohoto příspěvku je představit za využití tradičního výzkumného schématu čtyř mediálně-společenských pilířů (organizace, obsahy, příjemci, dopady) různé náhledy na mediální konvergenci, shrnout, co vše bývá za projev mediální konvergence považováno, a nabídnout tak usnadnění orientace v množství textů, jež k vymezené problematice již vznikly nebo aktuálně vznikají.