Abstrakt
Vrozené vývojové vady horních močových cest tvoří významnou skupinu onemocnění, kde je část dětí nutné operovat. Laparoskopie stejně jako v jiných oblastech chirurgie i zde nabídla výhody miniinvazívní chirurgie.
Poskytuje možnost zvětšení obrazu, přesnou disekci tkání a tím minimalizaci operačního traumatu. Menší operační trauma je spojeno se sníženou spotřebou analgetik, kratší hospitalizací a to při zachování dobrých funkčních výsledků a bezpečnosti dítěte.
V neposlední řadě je spojena s výborným kosmetickým výsledkem, jehož význam roste s věkem pacienta. Výkony jsou prováděny jak pro obstrukční, tak refluxní vady ledvin se simplexními i zdvojenými kalichopánvičkovými systémy.
Na některých pracovištích jsou laparoskopické operace u vybraných skupin těchto onemocnění upřednostňovány před otevřenou operací. Sporný zatím zůstává benefit laparoskopie u nejmenších dětí, zejména mladších jednoho roku.
Retroperitoneoskopie podobně jako otevřené výkony nabízí možnost operovat primárně retroperitoneálně uložené orgány jako ledviny a vývodné močové cesty bez nutnosti vstupu do břišní dutiny. Představuje také alternativu u dětí, kde transperitoneální laparoskopický výkon není z různých důvodů možný nebo je spojen s vyšším operačním rizikem.