Kapitola se zabývá proměnami koncepce a tvorby kurikula v mezinárodním a českém kontextu. Metodologický přístup kombinuje teoretické analýzy historických a současných modelů kurikula s empirickou analýzou procesů tvorby kurikula, politických programů, projektů a realizace kurikula ve školách.
První část kapitoly se zaměřuje na proměny kurikulárních modelů v mezinárodním kontextu. Pozornost je věnována zejména procesu transformace obsahu a roli učitelů.
Druhá část analyzuje v retrospektivě reformu kurikula základního vzdělávání v České republice od fáze vizí přes tvorbu vzdělávacích programů po implementaci ve školách. Kritická reflexe dvacetiletého procesu se zaměřuje na identifikaci nedostatků vzdělávací politiky, které ovlivnily neúspěšnost kurikulární reformy v České republice.