Text se zabývá vymezením základních algoritmických konstrukcí a jejich vztahem k potřebám výuky v oblasti informačních technologií z pohledu nutnosti formulovat je jazykově adekvátně vůči programovacím jazykům, resp. vůči řešené (algoritmické) úloze. Důvodem je zejména požadavek jednoznačnosti formulací při převodu myšlenky přes český (přirozený) jazyk do jazyka programovacího, ale i zvýšení kvality komunikace člověka při vyjadřování jakýchkoliv postupů v běžném životě, které jsou obecně algoritmického charakteru.
Obsahem je zejména popis základních algoritmických konstrukcí ve vztahu k jejich formulacím, uvedení souvislostí s potřebami výuky v oblasti informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání zejména na škol ách základních, gymnáziích a školách středních zaměřených na informatiku. Nutnost zabývat se algoritmizací nejen programátorsky je zásadně zdůrazněna v dokumentu MŠMT Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, zpracovaného na základě vládních koncepčních dokumentů (MŠMT, 2015, a obecně též MŠMT, 2014), ve kterém se zdůrazňuje potřeba tvořivého algoritmického přístupu, a to dokonce již od předškolního vzdělávání.
Smyslem studie je přiblížit potřeby výuky algoritmizace související s vhodným použitím českého jazyka, aby se mohly patřičně doplnit role učitelů českého jazyka a učitelů vzdělávací oblasti informačních a komunikačních technologií.