Studie poskytuje kritický přehled vývoje teoretických a metodologických diskusí posledních třiceti let. Autorky chápou termín "relační dějiny" jako zastřešující pro široké spektrum přístupů, jež analyzují transfery, interakce, propojení a interdependence historických fenomémů a sdílí ambici překonat národní interpretační rámce.
Studie ukazuje, že metodologické debaty jsou stále často ukotveny v národních kontextech (lze zmínit např. francouzko-německou debate o kulturním transferu a histoire croisée nebo anglofonní upřednostňování tzv. konceptu transnacionalismu, jenž sám odkazuje k ideji národa). Autorky spatřují příležitosti k reflektivnímu výzkumu a více analyticky pojatým přístupům v systematickém překračování hranic a intenzivní spolupráci relačních dějin s jinými disciplínami.