Rozdíly mezi estetickými preferencemi dětí a dospělých jsou v literatuře dobře popsány. Děti například hodnotily přitažlivost různých typů krajiny jako celkově vyšší než dospělí, a také se jim více líbily odlišné typy krajiny (Balling, J.
D. & Falk, J. H. 1982, Environ.
Behav. 14(1): 5-28.). Dle autorů u dětí převládaly vrozené preference, které u dospělých překryl vliv kultury a osobní zkušenosti.
Vrozené preference by se mohly projevit u dětí silněji než u dospělých i při hodnocení krásy květů. Na základě našeho předchozího výzkumu obecných preferencí květů (Hůla, M. & Flegr, J. 2016, PeerJ 4(e2106)) jsme předpokládali, že děti budou lépe hodnotit velmi typické květy (radiálně souměrné, jednoduché), oblé květy oproti špičatým a modré oproti žlutým.
Data od dospělých osob z našeho předchozího výzkumu (n = 2013, prům. věk = 29 let) jsme doplnili o údaje od žáků ZŠ (n = 231; 6-7 let = 68; 8-9 let = 98; 10-12 let = 65). Probandi hodnotili na šestibodové stupnici krásu dvou sad fotografií květů různých tvarů a barev.
Sady květů se navzájem podobaly tvarem, každou hodnotila polovina osob. Děti průměrně hodnotily květy jako krásnější (průměr děti = 4,37, průměr dospělí = 4,13; t = 4,60, p < 0,001).
Faktorovou analýzou první sady fotografií (7 faktorů, varimax rotace, 55 % vysvětlené variability) jsme určili podobně hodnocené vlastnosti květů a spočítali regresní skóry faktorů pro každého probanda. Porovnáním skórů (t-testy s Holmovou korekcí) jsme zjišťovali, zda se děti a dospělí liší v hodnocení každé z vlastností květů.
Děti hodnotily typické (t = 3,55, p < 0,001, Cohenovo d = 0,35), oblé (t = 6,40, p < 0,001, d = 0,64) a jasně barevné (t = 3,40, p < 0,001, d = 0,34) květy jako krásnější a střapaté jako méně krásné než dospělí (t = -5,99, p < 0,001, d = 0,59). Faktorová analýza druhé sady fotografií (52 % variability) vyšla podobně.
Děti hodnotily typické (t = 6,61, p < 0,001, d = 0,65) a oblé (t = 5,57, p < 0,001, d = 0,54) květy jako krásnější.