Abstrakt
Text se zabývá počátky československého trampingu. Kriticky se vyrovnává s některými aspekty tohoto fenoménu.
Konkrétně se jedná o hledání jeho kořenů, idealizující autostereotyp trampské volnosti a dosavadní způsob psaní dějin trampingu v podobě topografie trampování a výčtu trampských osad. Autor zastává názor, že československý tramping představuje výsledek souběhu rozličných vlivů, událostí a vůlí, jež nepostupovaly za vidinou trampingu jakožto předem jasné podoby výsledného jevu.
V tomto smyslu se jedná o náhodný fenomén rozvíjející se v Československu po první světové válce. Tramping vymezující se proti měšťácké společnosti, odmítající dohled a úřední nařízení představuje způsob aktivního sebezformování jedince potřebného v rámci moderního státu.