Kniha se zabývá sovětskou národnostní politikou bělorusizace, která probíhala během let 1924 až 1929 na území Běloruské sovětské socialistické republiky. Jedná se o první ucelenou syntézu popisující běloruskou národnostní politiku meziválečného období.
Politika bělorusizace předpokládala rozpracování běloruského jazyka (kodifikaci, intelektualizaci, vytvoření odborné terminologie apod.) a jeho prosazování se ve veřejném diskurzu. Běloruština pronikala do školství, vzdělávací oblasti a státní správy.
Současně se uplatňovala politika tzv. korenizace, která spočívala v aktivním prosazování etnických Bělorusů na vedoucí pozice v státní správě, stranickém aparátu a rovněž v oblasti školství a vzdělávání. Politika korenizace měla vytvořit úplnou sociální skladbu běloruského etnika a přispívala k postupnému formování běloruských sovětských národních elit.
V knize se rozebírají procesy prosazování bělorusizace ve státní správě, školství a armádě. Pozornost se věnuje zpětné reakci obyvatelstva (konkrétně jeho různých vrstev) na prosazování národnostní politiky ve městě a na venkově.
Výzkum doprovázejí teoretické závěry.