Článek se zabývá koncepcí a výkonem vlády Karla IV. jak v českých zemích, tak v říšském a evropském kontextu. Zájem je soustředěn na východiska, která ovlivňovala výběr a stanovení hlavních vladařských cílů. Článek analyzuje předpoklady Karlova jednání i praktické aspekty vlády.
Zvláštní pozornost je věnována významu vzdělání a práva jakožto určujících nástrojů kultivace společnosti. Zdůrazněn je rovněž význam spolupracovníků a institucí, kteří napomáhali uskutečňovat vladařskou koncepci, a to především církve.