Abstrakt
V roce 2010 se z Národní galerie v Praze do sbírek Muzea hlavního města Prahy navrátil deskový obraz Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a Janem Evangelistou. Do sbírek Národní galerie byl převeden v roce 1922, záhy po jeho získání do muzea.
Jeho původ ani způsob uplatnění bohužel není znám, protože inventární záznamy jsou v tomto případě extrémně stručné. Poněkud lepší představu si můžeme udělat o jeho materiální stránce, protože byl při příležitosti navrácení do muzea restaurován a podroben laboratorním zkouškám.
Na základě těchto poznatků lze na obraze rozpoznat dvě časové vrstvy. Starší, autorská vrstva zahrnuje základní kompozici postav a terénu, mladší vrstvu, nejspíše z počátku 16. století, představují doplňky krajiny, vegetace a oblouku mračen.
Z hlediska ikonografie se jedná o častý typ zobrazení Ukřižovaného, vzniklý již v raném středověku. Stylová a formální analýza ukazuje, že malíř pracoval s grafickou předlohou od Martina Schongauera, což se nejmarkantněji projevilo na postavě sv.
Jana. Především na základě tohoto grafického listu můžeme obraz datovat do 70. či nejpozději 80. let 15. století.
Dalším stylovým východiskem je soudobá norimberská malba, reprezentované v našem případě tvorbou mistra oltáře sv. Wolfganga, který zde pracoval v 50. a 60. letech 15. století.
Z domácích analogií lze uvažovat o vztahu k vrstvě kolem Vyšebrodské madony svatovítského typu a tzv. Blánické desky.