Abstrakt
Příspěvek je zaměřen na vícejazyčnost v trojdílné autobiografii Eliase Canettiho - Zachráněný jazyk, Pochodeň v uchu a Hra očí. Mnohost jazyků hraje významnou roli v části věnované autorovu dětství, ale také při evokaci doby utváření jeho uměleckého přístupu ve 20. a 30. letech 20. století.
Motiv jazyka je tak v Canettiho autobiografii neustále přítomen a je postupně obohacován o nové významové úrovně. Vícejazyčnost se však neprojevuje jen v tematické vrstvě, ale i na kompoziční rovině autobiografie - na příkladu textové výstavby knihy Hra očí ukazujeme, jak je jazyková mnohost využívána pro dosažení specifických účinků díla.
Ty vznikají na základě napětí mezi literárností a referenčním statusem žánru autobiografie. Rozbor Canettiho textů zároveň slouží jako případová studie v teoretickém ohledávání autobiografických vyprávění.