Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání?
Abstrakt
Příspěvek je věnován kritické refl exi vývoje přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a přípravě na ni po roce 1989. Jsou analyzovány relevantní dokumenty vzdělávací politiky, legislativní návrhy i reálné zásahy decizní sféry v této oblasti v posledních 25 letech.
V centru pozornosti jsou mezníky ve vývoji a klíčové problémy - profesionalizace učitelství a její podpora ze strany vzdělávací politiky vs. deprofesionalizace, profesní standard jako soubor klíčových profesních kompetencí, které jsou předpokladem ke kvalitnímu zvládání profese v měnících se nárocích na školní vzdělávání, karierní systém jako prostředek k podpoře profesního růstu učitelů, přístupy ke kvalitě učitelského vzdělávání, míra liberálnosti vzdělávací politiky v oblasti přípravy učitelů v kontextu výrazné kurikulární reformy (akademické svobody na straně jedné a odpovědnost státu za kvalitu vzdělávání a tedy i za kvalitu učitelů na straně druhé), vymezování rámcových požadavků na přípravu učitelů ze strany státu, reálné možnosti a meze Akreditační komise ČR v ovlivňování kvality vzdělávání na fakultách připravujících budoucí učitele.