Příspěvek se zabývá dvěma aspekty regulace postavení svěřenského správce - jeho způsobilostí k výkonu funkce svěřenského správce a závislosti povinného standardu péče na (ne)profesionalitě svěřenského správce. Česká úprava je v těchto aspektech hodnocena v souvislosti se zahraničními úpravami.