Zájem o frazeologii, která představuje jednu z nejmladších lingvistických disciplín, je stále živý. Frazeografie, její sesterský obor, však i nadále zůstává poněkud na okraji zájmu, alespoň co do implementace teoretických postulátů do lexikografické praxe.
Tato stať je věnována analýze dvou relativně nových frazeologických slovníků německého jazyka.