Nová procedurální směrnice stanovením požadavku na úplné a ex nunc posuzování věci v rámci přezkumu rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany může mít v konečném důsledku nemalý vliv na český model správního soudnictví. Autor se při té příležitosti zamýšlí nad vzájemným vztahem práva na účinný právní prostředek nápravy ve věcech mezinárodní ochrany a systémem správního soudnictví v České republice.
Pozornost je tomuto právu věnována z hlediska práva EU, systému Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i ústavního pořádku České republiky. Nechybí ani stručná zmínka o vývoji soudní ochrany v této oblasti.
Hlavní část příspěvku se však zaměřuje na institucionální otázky naznačeného problému, zejména s ohledem na ideu nezávislých správních tribunálů.