Abstrakt
Tento příspěvek se zabývá tím, jak pojímal kompaktáta Václav Koranda mladší, univerzitní mistr a správce české utrakvistické církve v letech 1471 až 1489. Koranda byl stejně jako Jan Rokycana a Martin Lupáč přesvědčen o nezvratné platnosti kompaktátních smluv.
Kladl důraz na obsah kompaktátních listin: Čechové a Moravané v nich byli prohlášeni za věrné křesťany, bylo jim povoleno přijímání z kalicha a bylo zakázáno hanobení husitské věroučné praxe. Koranda se přikláněl k radikální interpretaci kompaktát jako náboženských svobod pro utrakvisty, zároveň ale odpíral stejný druh svobody katolíkům, což bylo fakticky v rozporu se smyslem kompaktát.
Je zřejmé, že v době poděbradské a jagellonské byl utrakvismus reprezentován nejen symbolem kalicha, ale svébytným symbolem se stala sama kompaktáta, smlouva mezi husity a církví, která do jisté míry uznávala husitský program čtyř pražských článků, jímž se husité vymezili proti katolické církvi. V příloze je vydán Korandův zápis o kompaktátech z počátku osmdesátých let 15. století.