Jacob Lassner v knize Jews, Christians, and the Abode of Islam. Modern Scholarship, Medieval Realities označuje knihu Abrahama Geigera Was hat Mohammed aus dem Judenthume aufgenommen? ("Co Muḥammad převzal z judaismu?") za "předěl (break) ve způsobu, jak Židé diskutovali o životu a době [proroka] Mu- ḥammada, následné historii islámu a o vzniku a utváření islámské civilizace". 1 Ačkoli moderní bádání o počátcích kritického studia Koránu právem považuje Geigerovu knihu o vlivu judaismu na Korán za přelomovou, za první publikaci o Koránu napsanou bez deklarovaného úmyslu polemizovat, bez projevů blahosklonnosti, opovržení či výsměchu, Geigerův pohled na islám se nijak výrazně neodchyluje od pohledu židovské literární tradice.
Geigerova kniha na jednu stranu vskutku je co do metodologie průlomová a otevírá novou epochu evropského kritického studia islámu, na stranu druhou se ve svých úsudcích o Muḥammadovi, Koránu a islámu buď přímo inspiruje středověkými židovskými autoritami a čerpá z nich - jmenovitě z Maimonida a Šimʿona Ṣemaḥa Durana -, anebo jejich pohled přinejmenším podstatně nemodifikuje. Předkládaná studie si klade za cíl ukázat, že spíše než o "předělu" v pohledu judaismu na islám je vhodné mluvit o transformaci stanoviska formulovaného středověkými autoritami a jeho vnesení do sféry akademického bádání o islámu.
Geiger jejich polemickou rétoriku sice přejímá, ale v duchu hnutí Wissenschaft des Judentums redefinuje její cíle.