Abstract
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém s relativně vysokou variabilitou symptomů daných primárně lokalizací zánětlivých lézí v oblasti mozku a míchy. Diagnóza RS má pro jedince hluboké psychologické a sociální konsekvence.
Do určité míry nepředvídatelný průběh choroby a možné komplikace léčby zhoršují přijetí této diagnózy. Celoživotní prevalence afektivních a úzkostných poruch je u těchto pacientů vyšší než v běžné populaci.
Včasná diagnostika a adekvátní terapie neuropsychiatrických poruch mají u pacientů s RS zásadní význam nejen pro zlepšení kvality života, ale i jejich základní léčbu.